Žádná elitní jednotka není obestřena větším kouzlem romantiky než francouzská cizinecká legie. A žádná jednotka není předmětem většího zkreslování a mýtů. Doba, kdy byla legie založena s cílem pomoci dobýt a ovládnout Alžírsko, byla poznamenána neklidem opakovaných válek s Araby.

V roce 1835 byla založena cizinecká legie, která bojovala v severní Africe, v krymské válce (1854-56), Itálii (1859), Mexiku (1863-67), ve francouzsko-pruské válce (1870) a v koloniálních válkách.

 

 

Cizinecká legie sehrála důležitou úlohu v obou světových válkách. V jejich průběhu zaznamenala velké ztráty, ale získala na pověsti. V některých případech (v Sírii) dokonce bojovaly její jednotky proti sobě. Po druhé světové válce, v níž padlo na 40 000příslušníků legie, se pro legionáře stala dalším bojištěm Indočína- boj proti silám Viet Minhu. Tažení se však postupně změnilo ve velkou katastrofu. Během války byly zformovány i první legionářské výsadkové jednotky: Bataillon Etranger de Parachutistes (BEP). Válka kulminovala v obrovské bitvě u Dien Bien Phu, která se stala jednou z velkých vojenských tragédií Západu. Dne 8.května 1954 bylo poraženo 14 000 příslušníků francouzské posádky (včetně sedmi praporů legie).

Zanedlouho byla legie opět povolána do další válečné činnosti, tentokrát do Alžírska. Šest pěších pluků, dva motorizované pluky a dva pluky výsadkářů pronikly hluboko do pozic protivníka. Některé části legie byly na několik měsíců odvolány k tažení v Suezu, ale skutečné jádro vojsk zůstalo v Alžírsku až do hořkého konce. 1.výsadkový pluk (1er Regiment Etranger des Parachutistes) se v roce 1961 zapojil do generálského puče a po jeho potlačení byl s patřičnou hanbou rozpuštěn.

Odchod cizinecké legie z Alžírska neznamenal její konec. Cizinecká legie se v dalších letech aktivně účastnila bojů v mnoha zemích včetně Čadu, Somálska, Zairu, Džibuti, Malagašské republiky, války v zálivu, v misích na Balkáně. Její jednotky vykonávají též službu v Tichomoří a ve střední Americe.

Francouská cizinecká legie dnes existuje jako ozbrojená síla, vyzbrojená všemi druhy konvenčních zbraní, jaké vlastní pozemní armáda.

Hlavními jednotkami cizinecké legie jsou:

Tento 1. pluk cizinecké legie je umístěn v Caserne Vienot v aubagne. Je odpovědný za správu celé legie. Ve své péči má rovněž náborová střediska, velký výcvikový tábor, orchestr. Pro případ války má vycvičeny tři roty, které by bránily odpalovací zařízení francouzských balistických raket na Plateau d´Albion.

Jeden tisíc mužů 2. pěšího pluku cizinecké legie je dislokován na základně Bonifacio na Korsice. Patří do sestavy 6.lehké obrněné divize francouzské armády v Nimes na jihu Francie. Její jednotky se střídají v pobytu ve výcvikových táborech oddílů komandos a v dalších specializovaných kurzech. Často jsou vysílány i k pobytům v zámoří.

Pluk opustil v roce 1973 malgašskou republiku a přesunul se na svou nynější základnu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Pluk obdržel nejvíce vyznamenání v celé francouzské armádě.

Tento pluk má na starosti výcvik nováčků a mladých poddůstojníků. Je umístěn v Castelnaudary ve Francii.

Základna 1. obrněného pluku cizinecké legie je v Orenge. Pluk tvoří součást 6. lechké obrněné divize francouzské armády. Skládá se ze tří praporů obrněných vozidel a roty motorizované pěchoty. Je určen jako přední úderný sled francouzských intervenčních vojsk.

Tento 2. pluk výsadkářů cizinecké legie se nachází v Calvi na Korsice. Tvoří ho velitelství a čtyři bojové roty. Je schopen dosáhnout jakéhokoliv místa na světě v plné bojové připravenosti během 24 hodin. Pro podporu jeho nasazení je připravena jedna rota v Džibuti. Je součástí 11.výsadkové divize francouzské armády.

Útvar má základnu na ostrově Mururoa, s dalšími samostatnými jednotkami na Tahiti a Arue. Zajišťuje bezpečnost, spojení a zdroj elektrické energie pro francouzskou pokusnou jadernou střelnici v Tichomoří.

Ženijní útvar cizinecké legie udržuje v bezvadném stavu výcvikové oblasti. Skládá se z jedné pěší roty legionářů a jedné ženijní roty francouzské armády.

Detachment Legion Etrangere de Mayotte

Dvěma rotám v oblasti Mayotte v Indickém oceánu, velí důstojník v hodnosti podplukovníka. Ostrov je důležitou základnou na cestě k Reunionu.

Faktem je, že francouzské cizinecká legie je "francouzská" i "cizinecká". Největší část jejího mužstva tvoří Francouzi (52%), z nichž se mnozí prohlašují za Belgičany, Švýcary, nebo francouzské Kanaďany. Na druhé straně existuje i jednotka, v níž slouží lidé 45 odlišných národností. Přihlásí-li se legionář k odvodu, okamžitě dostane jiné jméno a musí je povinně používat po dobu tří let. Jakmile úspěšně absolvuje první tři týdny výcviku - v této době může kdykoliv odejít, nebo také být propuštěn - začíná služba, která je s legionářem smluvně dohodnuta na povinných pět let. Výcvik trvá rok a probíhá v Bonifaciu na jižním cípu Korsiky. Vedle důrazu na disciplínu je kladena velká váha na fyzickou přípravu. Říká se, že nikdo neprojde základním výcvikem, aniž si alespoň jednou nevyždímá z ponožek vlastní krev. Usilovný pochod je zde běžnou záležitostí a spolu s nácvikem přesné střelby patří k hlavním bodům náročného výcviku.

Výcvik v ostré střelbě se provádí dva dny v týdnu po dobu tří měsíců. Po skončení ostrých střeleb je většina legionářů vyslána do speciálních kurzů (např. spojovacího) nedaleko Castelnaudary. Další zdokonalovací kurzy absolvují jen ti, kteří jsou osobně vybráni velitelem roty. Postupují do kurzu pro desátníky. Trvá osm týdnů a patří zřejmě k fyzicky vůbec nejnáročnějšímu výcviku ze všech armád světa.

Pro nejlepší legionáře ještě existuje možnost vstoupit do kurzu pro poddůstojníky, který trvá 14 týdnů. Jeho absolvent může být povýšen do hodnosti vrchního desátníka; za touto hodností následuje hodnost seržanta. Získat však seržantské prýmky v legii dříve než po pěti letech služby je něčím zcela mimořádným.

Legionáři nosí běžné uniformy francouzské armády s několika odlišnostmi. Nejznámější z nich je bílá čepice (kepi blanc), což je bílý pruh látky na běžné modré čepici. Legionáři v hodnosti od seržanta výše ji nenosí. Slavnostní stejnokroj je khaki battledress s mnoha ceremoniálními doplňky včetně zelených nárameníků s červenými střapci, bílého opasku a sponek, modrého pásu kolem boků a bílých palcových rukavic. Nosí se zelená vázanka. Důstojníci oblékají zelené vesty. Příslušníci ženijní čety nosí bílou zástěru a ceremoniální sekeru. Je jim také dovolen plnovous.

Pluky při bojové operaci používají foulard, pás barevné látky k označení roty. Všichni příslušníci francouzské cizinecké legie nosí zelený baret.